Rodina?

28. března 2013 v 20:19 | Broskvička |  Deník
Mám tchýni. Možná bych tím mohla skončit, protože to už mluví za vše.

Před lety, když jsem se seznámila s mým manželem, jsem věřila. že dokážu vyjít i s jeho matkou. Ó, jak jsem se mýlila. Nejdříve o mně řekl až po pěti měsících našeho chození a to už navštěvoval mé rodiče. Pak mi řekl, že když jsem nevyrostla na jeho sídlišti(jsem z jiného města) a jeho matka mě nezná, jsem, jak se o mně prý vyjádřila, určitě se špatnou pověstí. Když jsme se setkaly,stačilo prvních pár vteřin na to, aby mi došlo, že jí nikdy vhod nebudu. I přesto,že moji rodiče nepochází z chudého jako ona,jsem špatná. Nevím, jak došla k závěru, že jí pohrdám. Já jsem se chovala normálně, ona se na mě dívala pohledem,jako bych smrděla, ale až za několik let mi došlo, že bych jí musela lézt do prodloužených zad, abych se jí zavděčila.
To manželův bratr si přivedl dívku z jejich sídliště!Správně! Přesto, že jí tehdy bylo teprve patnáct, už uměla manipulovat.Strašně mě překvapilo, jak to umí! "Paní XX vy to umíte, vy to víte správně, jak to děláte, ukažte mi to, ano tak to budu dělat taky apod. Tolik si ji omotala kolem prstu, že ta "chudák" ženská nevěděla ,která bije.
Dívka dospěla,vzala si jejího syna a "hodila" jí na krk své děti, protože mateřství je táááák náročné, že ona si potřebuje odpočinout, jet někam do divadla, na večeři, k přátelům apod.
A já? Když jsem ze zdravotních důvodů odešla z práce,řekla mi, že jsem špatná ženská a že má dcera se vůbec neměla narodit, protože jsem špatná matka. Já, která se o dceru starám jako o oko v hlavě, nikdy jsem ji neobtěžovala s pomocí, já, která ráno vypravuje dítě do školy s čerstvě udělanou svačinou a čekající na její návrat vždy s teplým obědem jsem ta špatná.
Ano, nikdy jsem k ní nenašla cestu a dávno to vzdala.
Ona dokonce v den naší svatby řekla mé mamince, že je dobře, že jsme dělali malou svatbu, protože spolu vydržíme (když bude přehánět) max. pět let. Podotýkám, že jsme spolu devatenáct let.
Než jsme se nastěhovali do tohoto města, tak o mně mezi svými známými roznesla, jaká jsem coura, že je mi jedno, co si obléknu, až jednou mi přinesla pytel oblečení od kamarádky. Bylo to staré šatstvo, které se nosilo v 70.letech, ale ta paní si zřejmě myslela, že když není tolik obnošené...
Pak mě poznala a nejen ona...Tchýně se ani nezačervenala.
Myslí si, že vše stojí jen na penězích a tak to v darech pro svého syna dává najevo. Mně dala k mým loňským kulatinám povlečení na dvě postele a ještě tam nechala cedulku, že bylo zdarma k nákupu v jednom nejmenovaném katalogu!
Dokonce z ní mám pocit škodolibosti, že už jsem o oba rodiče přišla.Nevím, jestli je opravdu tak zlá, ale zkrátka jsme si nepadly do oka a už se na tom nic nezmění.Křičící
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Emily Emily | Web | 29. března 2013 v 15:37 | Reagovat

Ach, to je smutné, až je to i vtipné.:D Moje máma s tátovou mámou taky moc nevychází. Začínám mít pocit, že je to něco jako zákon, že to tam být musí. :-D Až tak hrozné to mezi nimi snad není a máma si myslím na ni, už i zvykla.:D S dětmi je to stejné, tátův bratr má manželku a dvě děti, ty jsou pro ni zlaté. Stále se o ně stará a kupuje jim dárky. A vlastně mi to ani nevadí, mi o její péči nějak nestojíme, ale nepamatuji se, že bych u ní někdy byla na obědě, nebo mě někdy, když jsem byla malá, hlídala. Tak to prostě je.:/ :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama