Únor 2014

Je to na prd

28. února 2014 v 12:03 | Broskvička |  Deník
Počítač zkolaboval a když jsem se přes jiný s nimi opět zkontaktovala, přehazovali si mě jako horký brambor. Nakonec došli k závěru, že odešla grafická karta a tím pádem s tím musím do servisu na výměnu. Takže to nakonec dopadlo tak, že počítač je sice odvirovaný, ale nefunkční. Dcera nemá kde pracovat, muž mě pravděpodobně zabije za zbytečně vydané peníze a já se začnu modlit, aby neodešel i prcek. Technik mi napsal, že jsou počítače sestavované na dva roky a pak se počítá s výměnou celého. Bezva! Teď už se nedivím, že jsou lidé zadlužení pitomýma půjčkama na věci, které jsou pro učitele škol povinná školní pomůcka. Jsem zvědavá, co budeme dělat.

Prý hotovo

28. února 2014 v 8:57 | Broskvička |  Deník
Včera jsem si stýskala nad špatným počítačem a snažila jsem se s tím něco udělat. Podle rad Microsoftu jsem ho zprovoznila. Bohužel jen na dvě hodiny.

Opravím nebo dorazím?

27. února 2014 v 9:50 | Broskvička |  Deník
Dcera má několik let klasický počítač. Už v záruce jsme s ním museli do opravy. Nejlepší na tom bylo, že tchýně ho koupila, ale švagr ho objednával přes internet. Ne, že by využil služeb nějakého zásilkového obchodu, který má u nás pobočku, ale objednal ho u obchodu vzdáleného 130 km a oni nám na telefonát odpověděli, že ho musíme přivézt osobně.

Říká se, jaká matka, taká Katka

26. února 2014 v 10:02 | Broskvička |  Deník
Hm, asi na tom něco bude. Proto matky říkávají svým synům, ať si nejdříve prohlédnou matku své vyvolené, než bude pozdě. Prý se povahově hodně změníme postupem času ke svým maminkám. Kdysi jsem tomu nevěřila, ale na starých moudrech něco skutečně je.

Formujeme se...

25. února 2014 v 9:56 | Broskvička |  Deník
Každý z nás zná dost lidí ze svého okolí. Někoho známe lépe, někoho méně, někdo nás překvapí, že je jiný, než jsme si nějakou dobu mysleli. Ale kde vlastně získáváme to, jací jsme? Není to jen výchovou v rodině, ale hodně nás ovlivňuje, jak s námi jednají jak lidé z okolí, tak úplně cizí lidé, se kterými jsme přišli do kontaktu úplně náhodou.

Oběd s tchýní

24. února 2014 v 9:26 | Broskvička |  Deník
Tak jsme tedy včera vyrazili na oběd do restaurace. První dorazila tchýnina švagrová, pak my a na zbytek jsme čekali. Došli pět minut potom, co byla objednaná rezervace. Normálně to nevadí, ale když si uvědomím, jak by tchýně spucovala nás, kdybychom přišli jen o minutu později... No, vem to čert!

Tchýniny narozeniny

23. února 2014 v 10:38 | Broskvička |  Deník
Dnes je mé tchýni sedmdesát. A tak už na včerejšek vymyslela oslavu u ní doma a dnes jdeme všichni společně na oběd do restaurace. Ale k tomu včerejšku.

Nová kniha, jupí!

21. února 2014 v 9:38 | Broskvička |  Deník
Vím, že jsem se dušovala, že už si nic přes internet neobjednám, ale když vím přesně jakou knížku chci a dcera má také vybráno a vychází to levněji než v obchodě, nedá se nic dělat Smějící se.

Právě fouklo a vyvolalo...

20. února 2014 v 10:01 | Broskvička |  Deník
Sedím u počítače a do okna mi krásně svítí sluníčko. Mám pootevřené okno, slyším zpívat ptáky a mírný větřík mi právě načechral záclonu. Vánek přináší vůni jara. Je to zvláštní konec února.

Když vázne komunikace

19. února 2014 v 10:45 | Broskvička |  Deník
Jsme lidé a ne zvířata. I když to dost často podle chování nevypadá. Ale proti zvířatům máme výhodu. Dar řeči. Nemusíme se domlouvat jen pohyby a posuňky, tedy neverbálně, ale máme možnost mluvené komunikace. Dokonce i písemné.