Červenec 2014

Jak to včera probíhalo

31. července 2014 v 10:14 | Broskvička |  Deník
Nejdříve jsem si po pohledu z okna řekla, že jsem si nohy honem honem holila zbytečně, ale to bych nebyla já, abych se přeci jenom nerozhodla, že má práce nepřijde vniveč. Oblékla jsem si krátké kalhoty a tričko. Ještěže jsem to udělala! Počasí sice bylo zamračené, ale sotva jsem udělala venku pár kroků, začala jsem se potit jak, s prominutím, dveře od chlíva.

Vydáme se ven, tedy do obchodů

30. července 2014 v 9:46 | Broskvička |  Deník
Někdy, pár týdnů před prázdninami jsme byly s dcerou nakoupit. Vzala si boty, které už nějakou dobu neměla na sobě a teprve teď zjistila, že jedna bota jí padá z nohy. Ne, že by to bylo tím, že má jako každý jednu nohu trochu menší, ale najednou jsme si při pohledu uvědomily, že jedna bota je opravdu větší. A to i přes stejné číslo.Tehdy, když je kupovala, tak nebrala na zřetel moje připomínky, že boty na klínku vezme tak dvakrát, třikrát a pak je uloží. Jenže se oháněla větou mojí tchýně. Peníze jsou její, tak proč by je nedala za boty, co chce. Stály přes devět set.

Šílím z počasí

29. července 2014 v 10:01 | Broskvička |  Deník
Asi se brzo rozpustím, nebo tak něco. Možná vypařím. Když jsou šílená vedra, tak ze mě kape pot. Když je dusno, tak ze mě kape pot. Po včerejší bouřce se hezky ochladilo, ale náš byt je nevyvětratelný, takže ze mě kape pot. Nesmím se pohnout, jinak se mi okamžitě orosí obličej, záda, břicho.

Kdo chce pracovat, práci si najde! Fakt ,jo?

28. července 2014 v 11:56 | Broskvička |  Zamýšlení
Tak tuhle větu slýcháme od vysoce postavených lidí už léta. Oni si žijí na růžovém obláčku a tvrdí, že my, obyčejní lidé, co nemají práci, jsme flákači. Anebo nám radí, abychom začali pracovat na živnostenský list. Jasně, taková blbost také nenapadne člověka z normálních poměrů. Když budeme mít všichni živnosťák, budeme každý měsíc muset zaplatit z vlastní kapsy nemocenské i sociální pojištění a státu se uleví.

Vykutálená zvířata

27. července 2014 v 11:52 | Broskvička |  Deník
Když jsem upekla sušenky pro naše kluky, podle rad jsem je rozložila ještě na tác a nechávala vytvrdnout.Jenže jsem je v kuchyni položila na lavici. Večer, když nechějí být s dceru v pokoji, tak před spaním v obýváku bývají na kuchyňském stole.
Může se zdát, že nejsme normální, ale kdo propadl zířatům, ví, že se na nich dá poznat, zda jsou spokojení na místě, kde zrovna jsou. Zvlášť, když jsou zvyklí cestovat po bytě.

Život by byl nudný, kdyby věci vycházely!

25. července 2014 v 11:33 | Broskvička |  Deník
Na víkend jsme měli naplánováno, že sjedeme na chalupu, podívat se, jak to tam vypadá. Nebyli jsme tam rok. Ostatní tam jezdí, ale mě rozčiluje cestování se zvířaty a doma je nechat nemůžeme. Ale o tom jsem nechtěla psát. Potřebujeme zjistit, zda v našem pokoji není plíseň(tašky odcházejí), jak to tam vůbec vypadá, protože tam bráchova přítelkyně dává do našich postelí svoje příbuzné.

Plán dnešního dne

24. července 2014 v 9:41 | Broskvička |  Deník
Ráno jsem se vzbudila chvíli po sedmé hodině. Kromě toho, že jsem v pokoji, kde i při otevřeném okně je po ránu 28 stupňů, byla zabalená ve své žluťoučké dece, bolela mě hlava a uvědomění si svých plánů na dnešní den, mě vyhnalo časně z postele.

Noční můry a jiné běsy

23. července 2014 v 10:03 | Broskvička |  Deník
Asi to známe všichni. V noci se vzbudíme s šíleným trhnutím, splavení potem a někdy i s výkřikem. Většinou si uvědomujeme, že se nám zdálo něco nechutného, ale v ten moment si nemůžeme vzpomenout, co. Ale asi nás bude víc, snad i většina, když řeknu, že si často ty příšerné věci pamatujeme. Když se nám zdá něco pěkného, tak se vzbudíme jen s příjemným pocitem, ale na sen si nevzpomeneme, ať se snažíme, jak chceme.

Všechno dohromady mě porazí

22. července 2014 v 9:31 | Broskvička |  Deník
Včera, po vydatném dešti, někdy kolem půl jedenácté, jsme se s dcerou vydaly do lékárny. I přesto, že jsem nevěřila, že bych v této malé, dá se říct zaprděné, lékárně mohla sehnat Cannabiox E, jsem tam šla.

Už zase shánět? Už mi to leze krkem!

21. července 2014 v 10:11 | Broskvička |  Deník
Už mě nebaví chodit do obchodů pro to, co potřebuju. Nikdy to nemají. Fakt! Každá "hadrárna" dělá akce na neprodejné zboží. Že to není pravda? Že je to sezóní oblečení na už započatou sezonu? Ano, ale výrobky jsou buď už minimálně loňský model, nebo mají výrobní vadu.