Předlouhý život a věčné mládí

21. října 2014 v 10:49 | Broskvička |  Zamýšlení
Poslední léta nás zaplavují reklamy na krémy a séra, abychom nepůsobily směšně a možná i odpudivě pro mladé. Jsou to tzv. revitalizační krémy. Vždy, když zaslechnu nějakou reklamu, která nám toto nabízí, tak mi před očima proběhne ne zmizení vrásek, ale pokácený strom. To je přece také revitalizace. Zkrátka, co se jeví starším, pryč s tím! Tedy i se stárnoucími lidmi!

Je zvláštní, co s lidstvem dokáže udělat reklama. Když sotva dvacetiletá dívenka udělá reklamu krému, který zbavuje vrásek a photoshop ji ještě vylepší, spousta žen od mého věku výš poběží dát nehorázné peníze za něco, o čem jsou přesvědčené, že jim pomůže na léta nepěstěnou a možná i do vínku jim danou, povadlou pleť. Ty zámožnější poběží do nějakého drahého salónu, aby si nechaly napíchat botox, nebo rovnou podstoupí plastickou operaci , aby vypadaly neustále mladě.
Vím, že dnes je trend věčného mládí. Ale zkusil se někdo zamyslet nad tím, jak směšně to vypadá v rodině? Ví vůbec někdo, jak děti závidí naší generaci, co jsme měli ty pravé babičky? Ne ty, co se prohánějí na inlinech, předvádějí svá pružná těla zpevněná dlouhým cvičením a co jsou neustále zaneprázdněné tzv. aktivním stářím.
Slovo babička pro nás vždy znamenalo, že jdeme na návštěvu ke staré ženě, která má na nás dost času, která si s námi povídá a volí slova doby, ve které vyrostla. Byla to žena, která se nestyděla za svůj věk a ani za své životní zkušenosti, byla laskavá a hlavně v pohodě.
Mnoho dnešních babiček chce ukázat, že nepatří do starého železa, a tak se neustále "omlazují." Není to jen o barvě vlasů, o stylu oblékání, ale také o snaze přiblížit se mladým jejich slovníkem. Je sice pěkné, že zvládnou skypovat, SMSkovat, chatovat, ale tohle by se snad mělo dít jen v případě, že jsou potomci skutečně daleko.
Tohle je sice dnešní doba, ale ani stylové oblečení, ani věčně mladý obličej nedokážou zarazit tělesné stárnutí. Uvnitř našeho těla stárneme ať se nám to líbí nebo ne. Naše tělo je s námi od narození, tak někde musí být znát jeho přibývající věk.
Sice jsem nedávno četla, že lidtsvo bude brzy schopné běžně dosahovat 120 let. Ale na co? Pořád všichni mají plnou pusu toho, že starých je moc a péče o ně finančně vyčerpává, jak stát, tak jejich potomky.
Neustále jsou nám podstrkovány celebrity, které po dosažení určitého věku, jsou ve formě. Hodně cvičí, zdravě jí a často docela směšně popírají, že by nějakou tu úpravu podstoupili. Proč se za to někteří stydí? Když je vizáž živí, tak jim vlastně ani nic jiného nezbývá.
Je přeci normální, že s věkem se hlavně nám, ženám, mění postava. Proč? Protože tělo stárne a i když se snažíme sebevíc udržet si alespoň trochu slušnou postavu, tak zvyšující se věk přináší polykání prášků na naše neduhy. Bohužel, na jedno nám lék pomůže a třeba zrovna postava z toho jde do kopru. A v ten moment se stáváme terčem posměšků náctiletých, kteří jsou přesvědčení, že sami budou vypadat na věčných dvacet.
Dost mi vadí, když vidím a slyším nesmyslné reklamy slibující nesplnitelné. Já sice program přepnu, ale děti, které jsou těmito nesmysly krmené celý svůj život, budou psychicky na dně, až dospějí a zjistí, že věřily pouhým reklamním trikům, jak vytřískat co nejvíc peněz z peněženek od naivních lidí.
Dokonce mě někdy přepadá strach ze stáří. Ne proto, jak budu vypadat, že budu chodit pomalu a v botách bez podpadků, ale proto, že dnešní generace dětí a dospívajících úplně ztratila úctu ke stáří. Není to jejich vina. Právě celosvětové pohrdání starými lidmi je učí chovat se k nim neurvale, povýšeně a dost často jsou staří lidé od mladých veřejně šikanováni. Drzým houknutím je odmítnou pustit sednout v dopravních prostředcích, v obchodech je sprostě napadají, že vykupují zásoby v akci( i když někteří to skutečně dělají), že překážejí v uličkách, protože jsou pomalí. Mám strach, jak se budou chovat mladí, až mi bude kolem sedmdesáti. Protože mám pocit, že další generace budou jen a jen horší.
Já nestojím o předlouhý život, ani o věčné mládí, jen bych si přála, abych během přirozeného stárnutí měla kolem sebe lidi, co mě mají rádi a respektují , že jednoho dne ze mě bude stará babička, která zemře sice vrásčitá bez zásahu plastických chirurgů, ale obklopená milující rodinou.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Vezměte na vědomí, že diskuse je moderována. Než se nový komentář začne zobrazovat, musí jej nejdříve schválit autor blogu.

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama