Prosinec 2016

Včerejší odpoledne

28. prosince 2016 v 20:20 | Broskvička |  Deník
Když jsem se včera dozvěděla, že se hrozně cítím, ale v podstatě mi nic není, čekala jsem, až se muž vrátí z práce a pojedeme do Lidlu pro toaleťák v akci. Byli jsme asi jediní, kdo tam ještě od rekonstrukce nebyl, tak jsem se chtěla podívat. A doufala jsem, že odtud pojedeme do obchoďáku, kde nakoupíme. Na prvním místě klukům jídlo, protože jsem zjistila, že ho tam je tak maximálně do dneška a pak...

Letos je to jiné

27. prosince 2016 v 20:12 | Broskvička |  Deník
Když se v neděli odpoledne vrátil muž s dcerou od tchýně, tak už jsem polykala dle jejího doporučení prášky. Jeden Brufen a za čtyři hodiny jeden Paralen. A takhle to po čtyřech hodinách střídat dál. Dělalo to se mnou divy. Po Paralenu jsem necítila žádnou změnu a po Brufenu jsem se do dvou hodin tak strašlivě potila, že jsem myslela, že se rozpouštím. Jenže poslední Brufen před spaním jsem brala o půlnoci a nechtělo se mi řídit budíka na čtvrtou hodinu. A to bylo asi špatně, protože...

A takové mám svátky !

25. prosince 2016 v 20:33 | Broskvička |  Deník
Začal pátek. Vstala jsem v osm hodin, abych se v klidu připravila na cestu po hřbitovech. Teple jsem se oblékla, do tašky jsem dala čepici, na ruce rukavice a už jsme mohli frčet. Protože po Novém roce začínají vysoké školy mít dny otevřených dveří a dcera nesehnala nikoho, kdo by měl zájem jezdit na školy co ona, koupili jsme roční dálniční známku, abychom ji mohli vozit my.
Nalepili jsme ji a naše dobrodružství mohlo začít.

No a pozítří chodí Ježíšek

22. prosince 2016 v 20:53 | Broskvička |  Deník
Začnu včerejškem. Dcera měla v hudebce koncert a nejlepší bylo, když se se mnou začala dohadovat, v kolik začíná. Ona mi tvrdila, že už v půl šesté a já měla zjištěno, že až v šest. A protože se se mnou dohadovala způsobem, že já jsem ta pitomá, protože ona tam chodí, tak to ví líp, nedalo mi to a pro jistotu jsem napsala učiteli, který koncert pořádal. Ano, měla jsem pravdu já. A když jsem nechtěně přijela až moc brzo do hudebky, přišla akorát máma kluků, se kterými hoka hraje, protože jí jeden z nich přesvědčoval, že už začínají v půl šesté. No, to je snad nějaká nemoc, nebo co.

U nové neuroložky

20. prosince 2016 v 11:19 | Broskvička |  Deník
Včera se dcera vrátila ze školy celá rozjásaná, že jim dneska odpadly první dvě hodiny, takže jde až od desíti. A smála se mi, protože já jsem byla objednaná na osmnu, tudíž jsem musela vstávat brzy. A protože jsem k téhle doktorce šla poprvé, docela jsem začala mít strach, jaká asi bude.

Tak nějak obyčejně...

19. prosince 2016 v 10:18 | Broskvička |  Volné vyprávění
V pátek se dcera vrátila z hudebky s tím, že od kluků, co s nimi hraje, dostala vánoční dárek. Nikdy si nic nedávali, ale zřejmě proto, že už jsou to skutečně jejich společné poslední Vánoce, koupili jí na památku zrcátko. Jsou to dvojčata, tak dali dohromady jeden dárek, ale zkuste dát dvojčatům jednu věc dohromady! To zkrátka nejde. A tak si začala lámat hlavu s tím, co jim koupit.

Proč zase já ?

15. prosince 2016 v 11:09 | Broskvička |  Deník
Na včerejší odpoledne jsme se chystali do kostela, kde měla dcera hrát v rámci Česko zpívá koledy. Od pěti hodin tam vystupovali z místní hudebky. No, loni i předloni tam bylo natřískáno, letos to bylo o dost slabší. Možná to bylo tím, že před čtrnácti dny tam spadl kus stropu a přesto je kostel otevřený a strach lidí z další nehody je velký, nebo tím, že si vzájemně konkurovali s koncertem na náměstí, který přešel v celonárodní akci, a protože je to pro každého blíž, tak šli lidé raději tam.

To je domluva, to by se člověk zbláznil

14. prosince 2016 v 11:16 | Broskvička |  Volné vyprávění
Před nějakým časem jsem si tu zanadávala, že tchýně chce, abychom přišli pětadvacátého na oběd a druhý den přišli dát dárky švagrovým dětem. I když si naprosto nemáme s tou druhou rodinou co říct, ona je přesvědčená, že scházet se s nimi je naše povinnost. A jejich také. To, že se k nám chovají arogantně a povýšeně, je zřejmě dobře. Zasloužíme si to.

O " slušnosti "

13. prosince 2016 v 11:13 | Broskvička |  Volné vyprávění
Když jsem dnes vykoukla z okna, přepadly mě vzpomínky. Ale ne nějaké hezké, sváteční, či veselé. Najednou se mi vybavilo, jak se lidé ke mně chovali před devatenácti lety, když jsem byla těhotná.

Pořád se něco děje

12. prosince 2016 v 10:37 | Broskvička |  Deník
Několik dní jsem nepsala, protože jsem čekala, jestli nasbírám víc věcí, které bych mohla zveřejnit. Znáte to, nebudu zbytečně psát pár řádků za každou cenu, jenom aby řeč nestála.