Květen 2017

Zvířecí život XVIII-Jak to vidí Míša

30. května 2017 v 15:21 | Broskvička |  Volné vyprávění
Ahoj, to jsem zase já. Musím vám vypovědět, jak si tu žiju.
A ne vždycky je to med. Ne, neubližují mi, ale...

Jmeniny

27. května 2017 v 21:24 | Broskvička |  Deník
Jak už asi víte, moje tchýně je posedlá slavením. A protože proběhl svátek její i mé dcery, musela se samozřejmě udělat oslava. Tedy, tchýně tomu začala říkat posezení, ale výsledek je stejný.

Jak jsme to přežili

25. května 2017 v 13:54 | Broskvička |  Deník
Včera byl den D. Dcera se ráno snažila, aby nevypadala nervózně. Dlouhodobě plánované šaty si nevzala, ale oblékla se do sukně a halenky.
Obula tenisky a do tašky si vzala boty na podpadku, do kterých se ve škole přezula.

Už zítra!

23. května 2017 v 11:37 | Broskvička |  Volné vyprávění
Tak zítra jde dcera na to. Ráno, v 7.45 jde s vylosovanou otázkou na potítko. Mám pocit, že větší nervy mám já. Fakt.

To jsem si ulevila!

21. května 2017 v 11:18 | Broskvička |  Deník
Několik posledních dní mě pronásleduje nepříjemné napětí, nervozita a rychle propadám vzteku. Naučila jsem se, že když mě něco vytočí ( nebo spíš někdo ), tak řeknu : " Seš debil!" a odcházím. Jenže včera jsem pěkně vybouchla, jen co je pravda. Až je mi trapně.

Je to blízko

18. května 2017 v 11:42 | Broskvička |  Volné vyprávění
Už je první maturitní týden. Příští týden jde na to i má dcera. Několik týdnů se učí jak o život a nechápe spolužáky, kteří celou situaci berou lážo plážo a mávají rukou nad učením. Jo, prý se na to koukli, prošli si všechno, ale aby nad tím trávili hodiny a hodiny jako má dcera a pár jejích nejbližších kamarádů, to ani náhodou.

Zvířecí život XVII - Kubíček vypráví, Honzíček dodává

16. května 2017 v 13:12 | Broskvička |  Volné vyprávění
Ahoj lidi,
konečně jsem byl přizvaný k tomu, abych taky něco řek´. Není pro mě jednoduchý o takových věcech mluvit, ale musím si taky tady trošku povzdechnout.

Zvířecí život XVI - vypráví Míša

12. května 2017 v 18:10 | Broskvička |  Volné vyprávění
Ležím si v proskleném bejváku a lidi mě očumují. ´Vystrčím na ně zadek,´rozhodla jsem se a hlavu jsem zabořila pod hobliny a zadek mi trčí do míst, kudy všichni nakukují.

Náš život je...

10. května 2017 v 17:21 | Broskvička |  Volné vyprávění
Když se to vezme kolem a kolem, tak mám v současnosti pocit, že prožívám sen. Ne, že by byl můj život najednou nějakým zázrakem skvělý, nebo naopak noční můra, to ne, ale snad znáte ten pocit, kdy několik dní po sobě pořádně nevíte co je za den, jestli to, na co jste si právě vzpomněli se vám jenom nezdálo apod.

A takhle žijeme

6. května 2017 v 20:42 | Broskvička |  Volné vyprávění
Když jsme se ve čtvrtek s dcerou vracely domů od doktora, kde byla na odběru, doufala jsem, že už bude mít jaterky v pořádku. Ona sama mi řekla, že se nemám moc těšit, protože v to nevěří.